Tři století rodu Jandů, Rejšků, Švehlů a Škulkových na čp. 6 („U Šenkýřů“) ve Strašicích

Usedlost čp. 6 v severní části strašické návsi (po chalupě zvaná „U Šenkýřů“, dnešní stavební parcela st. 36 o výměře 255 m² s navazující ovocnou zahradou p. č. 44 o výměře 201 m² a dvorkem p. č. 45 o výměře 165 m² v k. ú. Strašice v Pošumaví) patřila po staletí k velkopřevorskému panství maltézského řádu (johanitů) ve Strakonicích. Zatímco dolní část vsi se dvorem získali roku 1549 Kocové z Dobrše na Ohrazenicích, grunt čp. 6 zůstal pod strakonickou vrchností.

Šest generací rodu Jandů v pozemkové knize (1735–1869)

Nejstarší dochovaný zápis v pozemkové knize obce Strašice (inv. č. 334, fol. 24r) začíná 12. února 1735, kdy po zemřelém hospodáři Jiřím Jandovi (a vdově Ludmile) koupil pololánový grunt (Halblahngrund) Matěj Janda za 119 zlatých rýnských. Kupní cenu splácel ve 26 splátkách až do roku 1765. Za jeho hospodaření – při tereziánském číslování domů kolem roku 1770 – obdržela usedlost popisné číslo 6.

Dne 17. listopadu 1789 předal Matěj Janda pololán o výměře 18 jiter 1 478 □ sáhů polí (cca 10,8 ha) a 4 jitra 527 2/6 □ sáhů luk a zahrad (cca 2,5 ha) svému synu Václavu Jandovi a jeho nevěstě Kateřině roz. Kalinové, která na statku před svatbou sloužila jako děvečka. Když Václav Janda 17. listopadu 1805 předčasně zemřel, ujal se gruntu 8. října 1806 nejstarší syn Jakub Janda s manželkou Marií roz. Křesťanovou v odhadní ceně 1 088 zl. 5 kr.

Za Jakuba Jandy zachytil usedlost v srpnu 1837 stabilní katastr (detail intravilánu v měřítku 1 : 1 440, list 6A): dům čp. 6 na stavební parcele st. 36 je již zakreslen růžovou barvou jako nespalná zděná stavba a bezprostředně za ním na severu leží ovocná zahrada p. č. 44 s přípiskem obst N° 6 (Obstgarten N° 6) a dvorek p. č. 45. Krátce před rokem 1844 přistavěli Jakub a Marie Jandovi k domu novou výminkářskou světničku s komorou, sklepem a kolnou a 14. února 1844 postoupili statek synu Janu Jandovi a nevěstě Marii roz. Kocové ze Strašic čp. 18 za 800 zl. KM. Mladý hospodář Jan Janda však po třech letech 13. března 1847 zemřel a statek v odhadní ceně 1 747 zl. 40 kr. KM přešel rovným dílem na vdovu Marii Jandovou roz. Kocovou a syna *Františka Jandu ( 16. 11. 1844)**, jehož dědický podíl byl vymazán 31. července 1869.

František Janda z Krejnic (* 1836) a rodina Karla (* 1869) a Marie (* 1876) Jandových (1864–1921)

Podle sčítání lidu z roku 1910 se v roce 1864 ve Strašicích čp. 6 usadil František Janda ( 2. 10. 1836 v Krejnicích)**, otec pozdějšího hospodáře Karla Jandy ( 17. 8. 1869 ve Strašicích; v archu 1921 uvedeno 14. 8. 1869) a jeho mladšího hluchoněmého bratra *Jakuba Jandy ( 24. 7. 1876 ve Strašicích). Dne 10. února 1895 se na čp. 6 přistěhovala z Vojnic nevěsta *Marie ( 18. 6. 1876 ve Vojnicích), manželka hospodáře Karla Jandy.

Sčítání lidu z 31. prosince 1910 (podepsané 2. ledna 1911 Karlem Jandou a komisařem Františkem Březinou) zachycuje v čp. 6 celkem 11 osob: hospodáře *Karla Jandu ( 17. 8. 1869), manželku *Marii ( 18. 6. 1876 z Vojnic), osm tehdy žijících dětí – *Marii ( 5. 12. 1896), *Vojtěcha ( 21. 4. 1898), Jaroslava ( 11. 7. 1899), *Annu ( 24. 7. 1901), Josefa ( 14. 8. 1903), *Vincencii ( 2. 10. 1906), Teresii ( 25. 3. 1908) a Emilii ( 11. 11. 1909) – a hospodářova ovdovělého otce-výměnkáře *Františka Jandu ( 2. 10. 1836 v Krejnicích)**. Podle výkazu dobytka chovali u domu 2 krávy, 2 mladá prasata (běhouny do 1 roku), 16 domácích slepic a 2 husy.

Při prvním československém sčítání lidu 15. února 1921 (podepsaném 16. 2. 1921 komisařem Václavem Soukupem) žilo v domě čp. 6 celkem 9 přítomných osob zapsaných na dvou stranách archu: hospodář Karel Janda, manželka Marie, šest dětí – Marie ( 5. 12. 1896), *Josef ( 14. 8. 1903), Vincencie ( 30. 9. 1905), která se učila dámskou krejčovou u Mar. Marešové ve Zvotokách, *Teresie ( 22. 3. 1908), Emilie ( 14. 11. 1909) a nejmladší syn Karel ml. ( 28. 7. 1913) – a na druhé straně archu (řádek 9) hospodářův svobodný, negramotný a *hluchoněmý bratr Jakub Janda ( 24. 7. 1876)**, jenž pracoval jako pasák dobytka na velkostatku v Hodějově.

Svědectví současné majitelky Evy Škulkové (* 1963): od babičky Emilie Jandové († 1980) a maminky Emilie Švehlové (* 1933) po současnost

Vzpomínky současné spolumajitelky *Evy Škulkové, rozené Švehlové ( 27. března 1963)**, přesně navazují na archivní prameny a osvětlují osudy chalupy čp. 6 („U Šenkýřů“) ve 20. a 21. století:

• Babička a dědeček (rodina Jandových): Babičkou současné majitelky byla Emilie Jandová, rozená Rejšková ( asi 1908?, † 1980)**, provdaná za Jaroslava Jandu. Zatímco v rodině se tradovala otázka, zda chalupa spíše nepatřila rodině Jandových, archivní prameny tuto domněnku beze zbytku potvrzují: Jaroslav Janda se narodil 11. července 1899 přímo ve Strašicích čp. 6 jako druhorozený syn hospodáře Karla Jandy ( 1869) a Marie roz. z Vojnic (* 1876) a stavení patřilo rodu Jandů nepřetržitě již od doby před rokem 1735.
• Rodiče (Emilie Švehlová roz. Rejšková a Oldřich Švehla st.): Další majitelkou chalupy Strašice čp. 6 byla maminka současných vlastníků *Emilie Švehlová, rozená Rejšková ( 7. května 1933, již nežije). Jejím manželem a otcem dětí byl *Oldřich Švehla st. ( 6. července 1924, již nežije), původem ze sousední Nové Vsi.
• Současní spolumajitelé: Po smrti maminky Emilie Švehlové rozené Rejškové zdědily chalupu Strašice čp. 6 její dvě děti – sourozenci Oldřich Švehla ( 25. října 1960)* a *Eva Škulková, rozená Švehlová ( 27. března 1963)**.