Zajímavosti

Ze zápisů v pozemkové knize (1735–1869)

• Nevěsta z vlastní čeledi (1789): Když Václav Janda přebíral 17. listopadu 1789 pololán čp. 6 od otce Matěje, bral si za ženu Kateřinu Kalinovou ze Strašic, o níž svatební smlouva výslovně uvádí, že v tomto hospodářství již přes dva roky věrně sloužila jako děvečka („in dieser Wirthschaft durch 2 nacheinander folgende Jahre treu und ehrlich als Dienstmagd gedienet hat“).
• Půjčka na císařské daně za francouzských válek (1794): Dne 3. března 1794 si Václav Janda musel půjčit 60 zlatých na 5% úrok ze strakonické vrchnostenské sirotčí pokladny „k zaplacení císařsko-královských daní a zachování svého domku“ (zur Bezahlung k. k. Gaben und Erhaltung seines Häusels). Dluh řádně splatil roku 1800.
• Detailní popis výminku z roku 1844: V postupní smlouvě ze 14. února 1844 si odstoupivší rodiče Jakub a Marie Jandovi vymínili nově přistavěnou výminkářskou světničku (Ausgedingstübchen) s komorou vedle čeledníku, sklepem pod ní, kolnou na dříví, dvěma záhony na zelí, třetinou veškerého ovoce ze zahrady a bezplatným dovozem šesti sáhů palivového dříví i převozem obilí do mlýna a mouky zpět.

Ze sčítání lidu a katastrálních map (1837–1921)

• Ovocná zahrada „obst N° 6“ na skice z roku 1837: Na podrobné indikační skice intravilánu Strašic z roku 1837 (v měřítku 1 : 1 440, list 6A) je dům čp. 6 na stavební parcele st. 36 již zakreslen růžovou barvou jako zděná budova a u navazující ovocné zahrady p. č. 44 je černou tuší připsáno obst N° 6 (Obstgarten N° 6 – ovocná zahrada patřící k domu čp. 6).
• Jedenáctičlenná domácnost a hospodářství na konci roku 1910: Při sčítání lidu 31. prosince 1910 žilo v domě čp. 6 celkem 11 lidí tří generací: hospodář Karel Janda (* 17. 8. 1869), manželka Marie (* 18. 6. 1876 z Vojnic), osm dětí narozených v letech 1896–1909 (včetně druhorozeného syna Jaroslava * 11. 7. 1899) a hospodářův ovdovělý otec-výměnkář František Janda (* 2. 10. 1836 v Krejnicích, ve Strašicích od r. 1864). U domu tehdy chovali 2 krávy, 2 mladá prasata (běhouny do 1 roku), 16 domácích slepic a 2 husy.
• Hluchoněmý pasák dobytka v Hodějově a krejčovská učednice ve Zvotokách (1921): Sčítací arch z 15. února 1921 zachycuje na druhé straně archu (řádek 9) hospodářova svobodného bratra Jakuba Jandu (* 24. 7. 1876 ve Strašicích), který měl tělesnou vadu „hluchoněmý“, ale živil se jako pasák dobytka na velkostatku v Hodějově. Patnáctiletá dcera Vincencie Jandová (* 30. 9. 1905) se tehdy učila dámskou krejčovou u Mar. Marešové v nedalekých Zvotokách.

Z rodinné paměti a místopisu (20. století)

• Potvrzení rodinné tradice současné majitelky Evy Škulkové ( 1963):* Současná spolumajitelka chalupy Eva Škulková roz. Švehlová (* 27. 3. 1963) vzpomínala, že její babičkou byla Emilie Jandová rozená Rejšková ( asi 1908?, † 1980)* s manželem Jaroslavem Jandou, a kladla si otázku, zda chalupa spíše nepatřila rodině Jandových. Sčítací arch z roku 1910 i pozemková kniha 334 tuto rodinnou paměť přesně potvrdily: Jaroslav Janda se narodil 11. července 1899 přímo v domě Strašice čp. 6 a rod Jandů na stavení hospodařil nepřetržitě již od doby před rokem 1735.
• Rozluštění dvojí farnosti Strašic (1927): Starší místopisné příručky uvádějí u Strašic farnosti „Volenice a Dobrš“. Administrativní lexikon obcí v republice Československé (1927, díl I, s. 251, pozn. 7) však zpřesňuje, že celá ves Strašice včetně čp. 6 patřila do farnosti Volenice a do farnosti Dobrš byl přifařen pouze 1 jediný dům z katastru obce (spolu se sousední Novou Vsí, odkud pocházel otec současných majitelů Oldřich Švehla st. * 6. 7. 1924).
• Kdy fungoval šenk „U Šenkýřů“ (před rokem 1910): Dobové adresáře (Zpráva NJP 1910, Chytilův adresář 1915 a Adresář Mosse 1939) shodně uvádějí ve Strašicích jen dva hostince – Václava Kopy a Františka Kovárny. Jméno po chalupě „U Šenkýřů“ u čp. 6 tedy uchovává památku na starší šenk z 18. nebo 19. století.